Poloha obce
Obec Borek (číslo obce 548979) se nachází ve východních Čechách, v Královéhradeckém kraji, okrese Jičín. Obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem pro Borek je město Hořice, odkud je Borek vzdálený 12 km severním směrem. Do správní působnosti obce Borek náleží místní části Bezník, Borek u Miletína a Želejov (příloha č. 1). Všechny se nacházejí
na pahorkovité vysočině, na jihozápadním svahu Zvičiny. Bezník leží ve výšce 455 metrů
nad mořem, Borek u Miletína ve výšce 479 metrů nad mořem a Želejov ve výšce 429 metrů
nad mořem.
Z nejvýše položených míst obce je vyhlídka k Orlickým horám, na Českomoravskou vysočinu, přes Mlázovice až k Jičínu a k vrchům Tábor, Veliš, Kumburk a Trosky.
Katastrální hranice
Katastrální území, sousedící s k. ú. Bezník: na jihovýchodě k. ú. Borek, na jihozápadě
k. ú. Vřesník, na severozápadě k. ú. Kal, na severovýchodě k. ú. Horní Brusnice.
Katastrální území, sousedící s k. ú. Borek u Miletína: na východě k. ú. Chroustov, na jihu
k. ú. Želejov, na jihozápadě k. ú. Vřesník, na západě k. ú. Bezník a na severu k. ú. Horní Brusnice.
Katastrální území, sousedící s k. ú. Želejov: na východě a severovýchodě k. ú. Chroustov,
na jihu a jihovýchodě k. ú. Miletín, na jihozápadě k. ú. Vidoň, na západě k. ú. Vřesník
a na severu a severozápadě k. ú. Borek u Miletína.
Geomorfologie a geologie
Území obce Borek se nachází v Podkrkonoší, v oblasti východních Čech. Je součástí Královéhradeckého kraje, okresu Jičín, jihozápadní části Zvičinského hřbetu. Nachází se
v chráněné oblasti přirozené akumulace vod CHOPAV Východočeská křída.
Do současné podoby se krajina, ve které se nachází obec Borek, začala utvářet už na přelomu prahor a starohor. Ve druhohorách se zde rozléval křídový oceán a moře sem nanášelo písek, který skládalo a tmelilo do pískovců. V třetihorách byly horotvorným tlakem na povrch vyneseny fylitové břidlice a prahorní horniny. V dobách meziledových, v následující éře čtvrtohor, za tání ledovců a prudkých dešťů, byly vyhloubeny kotliny. Po posledním pohybu ledovců k severu
a příchodu trvalé vlny tepla, začaly z úbočí Zvičiny vytékat vody zdejších potoků a potůčků.
V území převládají metarkózy a metamorfity (horniny přeměněné působením vysokých teplot
a tlaků a chemizmu prostředí v zemské kůře), dále různé druhy fylitů (horniny vzniklé přeměnou
z jílovito-prachovitých usazených hornin), především břidlic. Následují plochy s usazenými nezpevněnými sedimenty, lokality s výskytem pískovců. Ojediněle se zde vyskytují vulkanity (horniny sopečného původu, která utuhla na povrchu nebo těsně pod povrchem), tufy (horniny, vzniklé ze sopečného popela, zpevněného na souši), tufity (horniny, vzniklé uložením
a zpevněním sopečného popela ve vodě) a bazaltoidy (jemnozrnné horniny, vzniklé vylitím lávy na povrchu Země – čedič).
Půdní typy
Nejrozšířenějším půdním typem na území obce Borek je kambizem acidní (kyselá), hnědá půda, vázaná na silně členité reliéfy. Jedná se o nejrozšířenější půdní typ na území České republiky.
V nižších polohách u vodních toků se nacházejí na střídavě zamokřovaných půdách pseudogleje
a půdy dočasně zbahnělé kolísající hladinou podzemní vody - gleje.
Bonitované půdně ekologické jednotky v obci Borek
bonitované půdně ekologické jednotky (dále BPEJ) vyjadřují hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení vyjadřují. BPEJ jsou popsány a zachyceny v mapách podle katastrálních území.. Podle informací o pozemcích byly zjištěny pro jednotlivá k. ú. následující kódy BPEJ:
k. ú. Bezník: 72911, 72914, 72941, 72944, 73011, 73014, 74078, 74168, 74189
k. ú. Borek u Miletína: 72611, 72614, 72641, 72644, 72514, 72944, 74168
k. ú. Želejov: 72614, 74168, 75001 a 75011
Význam kódů:
První číslo kódu označuje klimatický region.
7 → klimatická oblast MT4.
Následující dvojčíslí označuje hlavní půdní jednotku (dále HPJ, rozmezí 01–78). HPJ je určena půdním typem, subtypem, půdním druhem, a půdotvorným substrátem.
Čtvrté číslo kódu BPEJ vyjadřuje kombinaci sklonitosti a expozice terénu.
0 → sklonitost 0-3°, rovina, expozice všesměrná
1 → sklonitost 3 až 7°, mírný svah, expozice všesměrná
4 → sklonitost 7 až 12°, střední svah, expozice jih
6 → sklonitost 12 až 17°, výrazný svah, expozice jih
7 → sklonitost 12 až 17°, výrazný svah, expozice sever
8 → sklonitost 17 – 25°, příkrý svah – sráz, expozice jih
Páté, poslední číslo určuje kombinaci skeletovitosti (hodnocení štěrkovitosti a kamenitosti
v ornici a podorničí), a hloubky půdy (0-9).
Kód skeletovitosti a hloubky půdy:
1 → bezskeletovitá, až slabě skeletovitá, hluboká, až středně hluboká
4 → středně skeletovitá, hluboká až středně hluboká
8 → středně až silně skeletovitá, hluboká až mělká
9 → bez – až silně skeletovitá, hluboká až mělká
Na základě určení kódů podle e Katalogu BPEJ (Encyklopedie BPEJ) území spadá
do klimatické oblasti MT4 - mírně teplé, vlhké, reliéf krajiny je převážně svažitý, půda je
na mnohých místech kamenitá, hloubky různé.
Potencionální přirozená vegetace
Největší plocha území obce Borek je zařazena jako biková a/nebo jedlová doubrava, menší část jako biková bučina, okrajově potom černýšová dubohabřina a střemchová jasenina.
Biková a/nebo jedlová doubrava - lesy s převahou dubu zimního Quercus petraea nebo letního Quercus robur, s příměsí břízy bělokoré Betula pendula a borovice lesní Pinus sylvestris, ostatní stromy jsou zastoupeny ojediněle.
Biková bučina - lesy na svazích s minerálně chudými půdami, s převládajícím bukem lesním Fagus sylvatica a s příměsí dalších listnáčů: javor klen Acer pseudoplatanus, dub zimního Quercus petraea, dub letní Quercus robur, lípa srdčitá Tilia cordata, nebo jehličnanů: jedle bělokorá Abies alba a smrk ztepilý Picea abies.
Černýšová dubohabřina - Lesy s převahou habru obecného Carpinus betulus, dubu zimního Quercus petraea a letního Quercus robur a častou příměsí lípy srdčité Tilia cordata.
Střemchová jasenina - porosty tvořené jsou olší lepkavou Alnus glutinosa nebo jasanem ztepilým Fraxinus excelsior a příměsí dalších listnáčů: javor mléč Acer platanoides, javor klen Acer pseudoplatanus, v nižších polohách též dub letní Quercus robur a lípa srdčitá Tilia cordata, případně jehličnanů: smrk ztepilý Picea abies. Nacházejí se na březích vodních toků, a v místech, kde podzemní voda dočasně vystupuje nad půdní povrch.
Fytogeografické členění
Fytogeografické členění, neboli členění z hlediska botanického, vychází ze současného rostlinného pokryvu (flóry a vegetace), ale odráží též jeho vývoj včetně vlivů lidské činnosti. Oblast, ve které se nachází obec Borek, spadá do českomoravského mezofytika, které představuje přechod mezi teplomilnou a chladnomilnou květenou.
Pomístní názvy pozemků
Pomístní názvy pozemky získaly podle těchto okolností:
- podle polohy: Horka, Homolka (kopec ve tvaru homole – Bezník), Hradiště, Hrádek (nedobudované tvrziště), Vyšehrad (kopec, položený výš než borecký Hrádek), Žlábky (rokle, západně od Želejova), Ve zdolině, Doliška (údolí mezi Želejovem a Chroustovem), Na vrchách (pole na kopci nad Borkem), Na převráti (prudký sráz severozápadně od Borku)), V pekáči
(v rokli u Bezníku - jímka pro vodu), V dolečkách, Nad zdolinou, Podemladí (samota pod lesem Mladí), Hoření obec, Na mezovým.
- podle majitele: Kociánův kopec, Kovárnická rokle (patřila "kovárnickýmu" Janákovi),
Na učitelovým (pole ke škole), Ve vobci (obecní les u Vyšehradu), V německejch - les,
který ve 2. světové válce patřil do Sudet.
- podle jakosti půdy: Na holině (neúrodný pozemek), Na písku, Na kamenici.
- podle rozlohy: Na lomenici (pole ve tvaru ), Pruta, Na dolních, horních provázkách (úzké pruhy polí a lesů, severně od Želejova), Klínek (les ve tvaru klínu jižně od Želejova), Na puntě (malý kousek pole u kravína), Na drahách - rovinka obecní silnice.
- podle porostu: (lesů a rostlin): V jivinách, Dubina, U borovice, U jeřábku, V borovičkách, Jedliny, U topola, V Olšinách, Černý les.
-podle orientačních bodů v okolí: U trkaču, U kříže, U křížku, U Panny Marie (při cestě do Kalu, severně od Bezníku)
- podle využití: Na záhumení, Jiřičkův dol (v těchto místech se prý dolovala železná ruda), Dehetník - malý a velký (les na jižní hranici k. ú. Želejov, v mokřině u silnice se ve žluté hlíně namáčely šindele, pro zvýšení jejich životnosti).
- původ nezjištěn: Dušník - louka pod "Provázkama" k Lukavečku, Zlatnická stráň, V lavičkách, Na honech, Pecháňská horní a dolní.
